Daň z příjmů

Výdaje na reprezentaci (zejména pohoštění, občerstvení, dary) jsou obecně daňově neuznatelnými náklady. Výjimku tvoří reklamní/propagační předměty s hodnotou do 500 Kč bez DPH. Tyto předměty musí být opatřeny jménem nebo ochrannou známkou darujícího a zároveň nesmí být předmětem spotřební daně.

Do daňových nákladů lze tedy zahrnout drobné potravinové balíčky, kalendáře, hrnky, upomínkové předměty apod. Do roku 2023 mezi tyto dárky patřilo i tiché víno, které sice podléhá spotřební dani, ale mělo zákonnou výjimku. Nyní už však platí, že víno, stejně jako ostatní druhy alkoholu či tabákových výrobků, do daňových nákladů zahrnout nelze.

DPH

Ani zákon o DPH neumožňuje uplatnit nárok na odpočet z výdajů na reprezentaci. Výjimku pro drobné obchodní dárky však má koncipovanou odlišně, což může některé neznalé podnikatele překvapit. I zde je hodnotový limit 500 Kč bez DPH. Dále zde není požadavek na označení jménem či ochrannou známkou a předmět může podléhat spotřební dani.

Pro uplatnění odpočtu DPH tedy postačí splnit podmínku hodnoty dárku v rámci své ekonomické činnosti do 500 Kč bez DPH.

Shrnutí

Chci dar jako daňově uznatelný náklad i odpočet DPH:

• hodnota do 500 Kč
• logo
• NE alkohol (ani víno) a tabákové výrobky

Stačí mi z daru jen odečíst DPH:

• hodnota do 500 Kč
• můžu i alkohol/tabák a logo nemusím

Pravidla pro neuhrazené závazky

Zjednodušeně řečeno, pro závazky vzniklé po 1.1.2025 platí, že je plátce povinen vrátit uplatněný odpočet DPH z nezaplacené části dluhu, který je po splatnosti déle než šest měsíců. Řečí zákona provede dlužník (plátce DPH) opravu základu daně dle §74b u závazku, který není zcela uspokojen do posledního dne šestého měsíce následujího po měsíci, ve kterém se stal splatným.

Pro příklad uvedeme fakturu se základem daně 10.000 Kč + DPH 2.100 Kč, s DUZP 1.1.2025 a splatnou 15.1.2025. Do konce července 2025 uhradil dlužník jen 4.000 Kč. V přiznání za červenec je dlužník povinen opravit odpočet ve výši neposkytnuté úplaty, tedy 8.100 Kč, a vrátit státu DPH 1406 Kč.

V okamžiku, kdy dlužník závazek uhradí (částečně či plně), má právo si vrácený odpočet ze zaplacené částky znovu uplatnit. To může provést nejdříve v období, v němž dříve dodaněný závazek uhradil.

Závazek z výše zmíněného příkladu byl doplacen platbami 2.000 Kč v srpnu a 6.100 Kč v září. Plátce může vrácený odpočet opět nárokovat (347 Kč v srpnu a 1059 Kč v září). Případně může provést celou opravu v září nebo jakémkoliv následujícím období až do konce lhůty pro opravu odpočtu.

Finanční správa k problematice opravy nároku na odpočet u pohledávek po splatnosti vydala podrobnou metodickou informaci, k dispozici je zde. Podle ní si zákon vykládá tak, že se tato povinnost nevztahuje na plnění v přenesené povinnosti (reverse charge).

Splatnost

V praxi údaj o splatnosti na faktuře často neodpovídá skutečnosti. Obecně dle Občanského zákoníku jsou závazky mezi podnikateli splatné ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení faktury (či dodání zboží nebo služby, pokud byla faktura vystavena dříve). Pokud chtějí podnikatelé splatnost jinak dlouhou, musí si ji sjednat smluvně. Smluvně sjednanou či zákonnou splatnost lze prodlužovat, ovšem nikoliv účelově, hrozilo by zneužití práva.

Postavení věřitele

Zákon dává věřitelům novou možnost, jak z neuhrazené pohledávky získat zpět odvedené DPH. Její využití je však, na rozdíl od povinnosti snížení odpočtu, značně omezené. Dodavatel může opravu odpočtu provést, a nechat si DPH z neuhrazené části pohledávky vrátit, avšak pouze za splnění následujících podmínek:

• nominální hodnota pohledávky je do 10.000 Kč (včetně DPH)
• pohledávka je alespoň 6 měsíců po splatnosti
• souhrn pohledávek u dlužníka je do 20.000 Kč (včetně DPH) za kalendářní rok
• alespoň dvakrát dlužníka písemně vyzvat k plnění a vynaložit přiměřené úsilí, aby se tyto výzvy dostaly k dlužníkovi

Existují i jiné možnosti, jak dostat odvedené DPH z neuhrazené pohledávky zpět, ty jsou však vázány na exekuci, insolvenci či smrt dlužníka.

Zaměstnanci

Zaměstnanec musí o slevu požádat svého zaměstnavatele. K tomu je třeba předložit buď potvrzení od plátce důchodu, že pobírá důchod v plné výši (s uvedením data od kterého mu důchod náleží) nebo rozhodnutí o přiznání starobního důchodu spolu s čestným prohlášením o jeho pobírání v plné výši.

Sleva se uplatňuje od měsíce, ve kterém byly splněny podmínky a zaměstnanec o slevu požádal.

OSVČ

OSVČ mohou uplatnit sníženou sazbu pojistného pro placení záloh ve výši 22,7 %. K tomu je nutné prostřednictvím ePortálu ČSSZ podat “Oznámení o změně údajů nezbytných pro provádění sociálního zabezpečení OSVČ”. Nižší sazbu lze uplatnit od měsíce, ve kterém bylo obdrženo rozhodnutí o přiznání starobního důchodu.

Podrobnější informace se dozvíte na stránkách ČSSZ zde nebo zde.

1. DPH
2. Odvody OSVČ
3. Dohody o provedení práce
4. Zaměstnanecké benefity
5. Zdanění prodej akcií a podílů

DPH

Zákon o DPH prošel rozsáhlou novelizací. Zde zmíníme jen změny s největším dopadem do praxe:

Dochází ke změnám pravidel v počítání obratu pro povinou registraci k DPH. Obrat se nově bude sledovat za kalendářní rok místo dosavadních dvanácti předcházejících měsíců. Dosavadní limit pro povinnou registraci zůstává na 2.000.000 Kč, ale po jeho překročení se stane subjekt plátcem až od počátku následujícího roku (pokud dobrovolně nezvolí registraci ihned). Zaveden je však také další limit 2.536.000 Kč, po jehož překročení se subjekt stává plátcem automaticky následující den po překročení této částky. V praxi bude pravděpodobně docházet k problémům v mezidobí, kdy se subjekt stane ze zákona plátcem, ale správce daně ho ještě nestihne zaregistrovat do registru plátců DPH. V onu chvíli se na subjekt vztahují veškeré povinnosti pro plátce DPH, ale protistrana si jeho registraci nemůže ověřit v registru.

Příklad: V období 1.1.-3.10.2025 je dosažen obrat 2.000.000 Kč. Subjekt podá přihlášku k registraci a plátcem se stane od 1.1.2026. K 18.11. je však dosažen obrat 2.536.000 Kč a subjekt se tak stane plátcem daně již k 19.11.2025.

Lhůta pro opravu základu daně se od 1. 1. prodlužuje ze tří na sedm let. Ta se týká převážně oprav při vrácení či zrušení původních plnění (slevy, reklamace). Tato lhůta se bude nově také vztahovat na osoby, které v době vzniku důvodu pro opravu již přestaly být plátci DPH.

Ke změnám dochází také v oblasti nedobytných pohledávek. Nejzásadnější změnou je možnost opravy základu daně (“vrácení odvedeného DPH”) u běžných pohledávek do 10.000 Kč, které jsou po splatnosti déle než šest měsíců. U takových pohledávek lze uplatnit opravu základu daně až do souhrnné výše 20.000 Kč u jednoho dlužníka za kalendářní rok. Podmínkou pro provedení opravy je alespoň dvakrát dlužníka písemně vyzvat k zaplacení a vynaložil úsilí, které lze rozumně vyžadovat, aby se takové výzvy dostaly do dispozice dlužníka.

Mění se pravidla ohledně nároku na odpočet. Velkou změnou je povinnost vrátit nebo snížit odpočet u plnění, která plátce do šesti měsíců ode dne splatnosti neuhradil. Dojde také ke změně lhůty pro uplatnění odpočtu. Doposud měli plátci pro uplatnění nároku na odpočet DPH z dokladu tři roky. Nyní lze uplatnit jen do uplynutí druhého kalendářního roku následujícího po dni, ve kterém nárok na odpočet vznikl.

Ke změnám dojde také v oblasti nemovitostí, které však nabydou účinnosti až k 1.7.2025. Významnou novinkou bude především zrušení časového testu pěti let pro osvobození od DPH při dodání nemovitosti. Místo toho bude zdaněno pouze první dodání nemovitosti po dokončení stavby či její podstatné změně, a to do konce dvacátého třetího měsíce po dokončení.

Odvody OSVČ

Minimální vyměřovací základ na důchodové pojištění OSVČ se ze současných 30 % průměrné mzdy zvyšuje na 35 % průměrné mzdy (od roku 2026 se zvýší na 40 %). Minimální odvody pro rok 2025 u hlavní činnosti jsou stanoveny následovně: Sociální pojištění: 4759 Kč; Zdravotní pojištění: 3143 Kč; Paušální daň: 8716 Kč. Pokud platíte zálohy v minimální výši či paušální daň, je třeba si trvalé příkazy upravit už od ledna.

Dohody o provedení práce

Už od července 2024 platí povinnost zaměstnavatelů registrovat na ČSSZ každého pracovníka, se kterým uzavřeli dohodu o provedení práce. Každý měsíc se odesílají výkazy, které obsahují informace o zaměstnancích, rozsahu jejich práce a výši výdělků. Původně měly k 1.1.2025 přibýt v souvislosti s dohodami další administrativní povinnosti, tyto však byly nakonec zrušeny. Zachována však zůstala pro zaměstnavatele pozitivní úprava, tedy zvýšení limitu pro odvod pojistného u DPP z 10.000 Kč na 25% průměrné mzdy (pro rok 2025 jde o částku 11.500 Kč).

Zaměstnanecké benefity

Oproti revoluci v zaměstnaneckých benefitech v roce 2024 je na rok 2025 plánováno jen pár menších změn:

Pro osvobození různých nepeněžních příspěvků zaměstnavatele (např. na zdravotní prostředky/služby, na využití vzdělávacího zařízení, na rekreační pobyty/zájezdy, na sportovní či kulturní akce, na tištěné knihy) byl v roce 2024 zaveden strop ve výši poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období (pro rok 2025 maximální limit: 23.278 Kč). Z těchto benefitů se od roku 2025 do samostatné kategorie vyčlenilo “pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení nebo pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis”. Tento druh zdravotních benefitů má nově samostatný strop ve výši průměrné mzdy (pro rok 2025: 46.557 Kč)

Pro rok 2025 se výše limitu pro osvobození příspěvku na stravování bez ohledu na poskytnutou formu (stravenka, stravenkový paušál nebo závodní stravování) zvyšuje ze 116,20 Kč na 123,90 Kč.

Podrobnější informace o benefitech se dozvíte v našem samostatném článku zde

Zdanění prodeje akcií a podílů

Zastropování osvobození u prodeje akcií a podílů na obchodních korporacích je schváleno už delší dobu, od 1.1.2025 však teprve vstupuje v platnost. Časový test tří let u cenných papírů a pět let u podílů zůstává zachován. Od 1.1.2025 však u prodejů splňujících tyto časové testy vstupuje v platnost nový limit. Osvobozeny jsou pouze transakce do 40 milionů Kč za rok.

Pro příjmy nad čtyřicet milionů je však možné využít daňově uznatelný náklad. Tím může být buď nabývací cena nebo tržní hodnoty akcie/podílu stanovená k 31. prosinci 2024. Tržní hodnotu je možno prokázat znaleckým posudkem.

1. DPH
2. Daň z příjmů právnických osob
3. Daň z příjmů fyzických osob
4. Dohody o provedení práce
5. Zaměstnanecké benefity
6. Ostatní daně

Připravili jsme pro Vás stručný přehled změn v daních od 1.1.2024:

1) DPH

Od 1.1.2024 se stávající snížené sazby DPH nahrazují jednou sníženou sazbou ve výši 12 %, kterou budou zatíženy např. potraviny, vodné, stočné a teplo. Výše základní sazby zůstává beze změny, ale bude nově aplikována např. na kadeřnické služby, nápoje, úklidové práce v domácnosti či skladování komunálního odpadu.

Dochází k omezení odpočtu DPH u osobních automobilů na hodnotu DPH ve výši 420 tis. Kč, což odpovídá pořizovací ceně vozidla ve výši 2 mil. Kč.

2) Daň z příjmů právnických osob

Současná sazba daně z příjmů právnických osob bude zvýšena z 19% na 21 %. Od roku 2024 dochází ke zrušení uznatelnosti nákladů u tichého vína jako daru do výše 500 Kč, omezuje se daňová uznatelnost odpisů osobních automobilů pořízených pro činnosti související s ekonomickou činností na maximální výši 2 mil. Kč. 

Daňová uznatelnost nepeněžních zaměstnaneckých benefitů bude nově vázána na zdanění na straně zaměstnance. To znamená, že nepeněžní benefity, které budou poskytovány do limitu osvobození na straně zaměstnance, budou u zaměstnavatele daňově neuznatelné a naopak ty nadlimitní budou u zaměstnanců zdaňovány a u zaměstnavatele se bude jednat o daňově uznatelný náklad.

3) Daň z příjmů fyzických osob

Sazby 15 a 23 % zůstávají zachovány, ale dojde ke snížení limitu pro vyšší sazbu daně, a to z původního 48násobku průměrné mzdy na 36násobek průměrné mzdy, což v roce 2024 bude odpovídat částce 1 582 812 Kč.

Od roku 2024 bude omezeno využití daňové slevy na manželku/manžela pouze na situaci, kdy pečuje o dítě do 3 let věku. Zrušena bude sleva za umístění dítěte (tzv. školkovné) a sleva na studenta. Rovněž bude zrušena možnost odpočtu příspěvku zaplaceného odborové organizaci a odpočtu na zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání.

Dochází k zavedení nemocenského pojištění pro zaměstnance ve výši 0,6 % z vyměřovacího základu, čímž se celkové odvody na sociální pojištění u zaměstnanců zvýší z 6,5 % na 7,1 %.

Od roku 2024 bude zaveden nový limit pro osvobození ostatních příjmů (s výjimkou příjmů z příležitostných činností a příležitostných nájmů movitých věcí atd., kde zůstává limit 30 tis. Kč zachován), a to ve výši 50 tis. Kč, který se uplatní v situacích, kde nejsou jiná pravidla pro osvobození.

Příjmy z prodeje cenných papírů a jiných podílů v obchodní korporaci, které splňují aktuálně platný časový test jejich držby (3 roky pro CP a 5 let pro ostatní podíly v obchodní korporaci) budou od roku 2025 podléhat dalšímu kritériu pro osvobození, a to hodnotě 40 mil. Kč. V případě, že příjem přesáhne tento maximální limit, bude nadlimitní část příjmu podléhat zdanění a jako výdaj bude možné využít tržní hodnotu daného obchodního podílu určeného dle zákona o oceňování k 31.12.2024.

Pro OSVČ se upravuje vzorec pro výpočet sociálního pojistného (odvody budou vyšší) a zvyšují se také minimální odvody. Základ pro výpočet odvodů pojistného z aktuálních 50 % na 55 % základu daně. Minimální vyměřovací základ na důchodové pojištění OSVČ se ze současných 25 % průměrné mzdy zvyšuje na 30 % průměrné mzdy (od roku 2025 na 35 % a od roku 2026 na 40 %). Pro OSVČ účastné na nemocenském pojištění dochází ke zvýšení sazby pojistného z 2,1 % na 2,7 % z vyměřovacího základů. Minimální odvody pro rok 2024 se tedy změnily následovně: Sociální pojištění: 3852 Kč; Zdravotní pojištění: 2968 Kč; Paušální daň: 7498 Kč. Pokud platíte zálohy v minimální výši či paušální daň, je třeba si trvalé příkazy upravit už od ledna.

4) Změny u dohod o provedení práce

Pozor, tato část týkající se DPP je platná až od 1.7.2024! Nově se výdělek ze všech dohod o provedení práce bude považovat jako na jeden celek, bez ohledu na počet zaměstnavatelů. V současnosti není příjem do 10 tis. Kč zatížen pojistným. Od 1.7.2024 bude limit u jedné dohody o provedení práce zvýšen na 25 % průměrné mzdy, což pro rok 2024 odpovídá hodnotě 10 500 Kč. V případě uzavření více dohod (byť s jinými zaměstnavateli) je sledován druhý limit a to 40 % průměrné mzdy, což pro rok 2024 odpovídá 17 500 Kč. Pokud zaměstnanec jeden z limitů překročí, bude jeho příjem zatížen pojistným.

Zvláště limit 40% může zaměstnavatelům způsobit značné potíže. Pokud člověka zaměstnají na dohodu za 10500 Kč/měsíc, ten samý člověk podepíše dohodu i u někoho jiného a v součtu přesáhne 17500 Kč/měsíc, bude zaměstnavatel muset z částky 10500 Kč odvést pojistné, i když se mu o tom zaměstnanec ani nezmíní. Výdělky z dohod se budou navíc muset povinně hlásit na příslušném tiskopise, což přináší další administrativní zátěž.

5) Změny v zaměstnaneckých benefitech

Výhodou zákonem jmenovaných nepeněžních zaměstnaneckých benefitů je především jejich osvobození od zdanění u zaměstnance. Nepeněžní příspěvky (např. na zdravotní prostředky/služby, na využití vzdělávacího zařízení, na rekreační pobyty/zájezdy, na sportovní či kulturní akce, na tištěné knihy) bylo dosud možno poskytovat zaměstnancům či jejich rodinným příslušníkům bez omezení. Nyní však pro osvobození těchto benefitů byla stanovena souhrnná hranice maximálně do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období (pro rok 2024 maximální limit: 21.983 Kč). Zaměstnavatel tedy musí nově v průběhu roku sledovat kumulativně veškeré poskytnuté benefity každému zaměstnanci a při překročení zmíněné hranice jim jejich hodnotu “přidanit” ve mzdě, čímž benefit ztratí svou daňovou výhodu.

Dochází ke sjednocení limitu příspěvku na stravování bez ohledu na poskytnutou formu (stravenka, stravenkový paušál nebo závodní stravování). Hranice 70 % výše stravného při služební cestě 5 – 12 hodin bude v roce 2024 činit 116,20 Kč a použije se jak pro osvobození stravenkového paušálu, tak na stravování poskytované nepeněžní formou. Dříve bylo poskytnutí stravenek a závodního stravování osvobozeno bez limitu. Dochází také ke srovnání podmínek pro dosažení nároku na osvobození. Příspěvek na stravování v jakékoliv formě bude osvobozen za podmínek:

• odpracování alespoň 3 hodin v rámci jedné směny/dne
• nevznkne během pracovní cesty nárok na stravné

Pro daňovou uznatelnost u zaměstnavatele byly limity zrušeny. Nárok na peněžitý příspěvek postačí mít stanovený v pracovní smlouvě, vnitřním předpise či kolektivní smlouvě.

Podrobnější informace o benefitech se dozvíte v našem samostatném článku zde

6) Ostatní daně

Opětovně dochází ke zvyšování sazeb všech spotřebních daní, zejména u daně z lihu a tabákových výrobků.

Dojde také ke zvýšení sazeb daně z nemovitých věcí, zavedení inflačního koeficientu a dalším drobným změnám změnám v osvobozeních, stanovení poplatníků, stanovení základu daně apod.

Daňová opatření ve vztahu k Ukrajině jsou prodloužena i na rok 2023 a poplatníci si tak mohou i nadále odečíst hodnotu bezúplatných plnění až do výše 30 % základu daně a stále platí rozšířený okruh odčitatelných darů o dary v souvislosti s Ukrajinou a Ukrajině nebo osobám na Ukrajině usazeným.

Změna ve stravném však má v praxi ještě jeden zásadní dopad, a sice na zastropování daňové uznatelnosti nákladů na stravenky a stravenkový paušál pro zaměstnance. To je totiž definováno jako 70% horní hranice stravného při pracovní cestě 5-12 hodin. Maximum daňové uznatelnosti nákladu se tedy od 20.8. posouvá z 82,60 Kč na 99,40 Kč za směnu. U stravenek zůstává omezení výše uznatelnosti na 55% z celkové hodnoty stravenek. Daňově nejoptimálnější hodnota stravenky je tak posunuta ze 150 Kč na 180 Kč.

Co mi hrozí, když kamera auto přistihne mimo trasu pracovní cesty?

Podnikatel/společnost bez průkazné knihy jízd se vystavuje riziku hlavně ve dvou oblastech: DPH (auto neslouží výhradně k ekonomické činnosti) a daně z příjmů (náklady na auto neslouží k dosažení, udržení a zajištění příjmů). Konkrétní příklady možných dopadů:

• vrácení odpočtu DPH ze zakoupeného vozidla
• ztráta nároku na odpočet DPH z nákupů souvisejících s vozidlem (PHM, opravy, údržba…)
• překlasifikace na nedaňový náklad (cestovné, odpisy, PHM…)
• dodanění příjmu zaměstnance za soukromé užití vozidla (+ sociální a zdravotní pojištění)
• úroky z prodlení a penále
• při prokázání úmyslného zavinění se u částek přesahujících 100.000 CZK může jednat o trestný čin krácení daně (trestní sazba 6 měsíců až tři roky vězení)

Jak velké je riziko?

To se velmi těžko odhaduje. Finanční úřady samozřejmě nezačnou plošně kontrolovat všechna auta pro podnikání. V poslední době jsme však zaznamenali zvýšenou frekvenci dotazů FÚ při uplatňování DPH z pořízeného vozidla. Úředníci se často “preventivně” dotazují na ekonomickou činnost, způsob financování či dokonce jestli podnikatelé/jednatelé mají v osobním vlastnictví i jiné vozy.

Jak riziku předcházet?

Nejlepším řešením je pochopitelně pečlivá evidence knihy jízd. V dnešní době může být dobrým pomocníkem satelitní sledování. Na trhu je spousta produktů, které umožňují vést knihu jízd elektronicky na základě údajů z GPS.

V reakci na raketově rostoucí ceny pohonných hmot vláda na tiskové konferenci 9.3.2022 oznámila, mimo jiné, zrušení silniční daně pro vozidla, jejichž hmotnost nepřesahuje 12 tun. Zrušení silniční daně pro těžší vozidla není možné z důvodu evropské legislativy. Podle vyjádření vlády by mělo jít o zrušení trvalé. Podnikatelé a firmy tak již za tato vozidla nebudou muset hradit ani první zálohu, splatnou 15. dubna. Částečné zrušení silniční daně možná také souvisí s nedávným zjištěním NKÚ, dle kterého je správa této daně velmi neefektivní a nákladná. Jedna vybraná koruna na této dani stojí daňové poplatníky celých 15 haléřů.

Na stejné konferenci byl oznámen také definitivní konec systému EET. Povinnost elektronické evidence tržeb je od začátku pandemie pozastavena, podnikatelé zatím mohou hlásit své hotovostní tržby dobrovolně. Toto zrušení není žádným překvapením, neboť jej vláda již deklarovala ve svém programovém prohlášení.

Zaměstnavatelé často přemýšlejí, jak svým zaměstnancům přidat, aniž by na tom byli daňově biti. Zdanění práce je totiž v ČR jedno z nejvyšších na světě. Naštěstí však v zákoně nalezneme několik úlev v podobě osvobození některých zaměstnaneckých benefitů. Ty platí pro pracovníky na DPP i DPČ. Vztahují se i na jednatele společností s r. o., kteří mají nárok na benefit sjednaný ve smlouvě o výkonu funkce.

Benefity můžeme dle daňových dopadů rozdělit do tří kategorií:

1. Daňově uznatelný náklad zaměstnavatele + zdanitelný příjem zaměstnance (daňově stejně nevýhodné, jako zdanění v běžné výplatě – proto se zde těmto benefitům věnovat nebudeme)
2. Daňově uznatelný náklad zaměstnavatele + osvobozený příjem zaměstnance (nejvýhodnější varianta)
3. Daňově neuznatelný náklad zaměstnavatele + osvobozený příjem zaměstnance (o něco méně výhodné, ale pořád menší zdanění, než v běžné výplatě)

Benefity jako daňový náklad (včetně osvobození u zaměstnance)

Příspěvek na stravování (stravenkový paušál, stravenky, závodní stravování)

Osvobození u zaměstnanců je u těchto benefitů zastropováno částkou, vypočtenou jako 70% z horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. Částka je pohyblivá, pro rok 2025 činí 123,90 Kč. Pokud je příspěvek na stravování vyšší, podléhá rozdíl u zaměstnance zdanění. Podmínky pro uplatnění jsou od roku 2024 pro všechny formy příspěvku na stravování stejné:

• zaměstnanec odpracoval v rámci jedné směny/dne alespoň 3 hodiny
• zaměstnanci nevznknul nárok na stravné v rámci cestovních náhrad
• při směně delší než 11 hodin vznikne nárok na osvobození dvojnásobný

Daňová uznatelnost nákladu u zaměstnavatele již žádnému limitu nepodléhá. Pokud má zaměstnanec na příspěvek na stravování nárok dle své pracovní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele či kolektivní smlouvy, je pro zaměstnavatele náklad na něj daňově uznatelný.

Penzijní/Životní

Penzijní připojištění se státním příspěvkem; doplňkové penzijní spoření; penzijní pojištění; pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití; důchodové pojištění. Toto je výčet produktů, na které může zaměstnavatel přispívat, aniž by zaměstnanec musel příjem zdaňovat. Pro osvobození však existují podmínky, které musí tento příspěvek splňovat:

• Maximální výše příspěvku je 50.000 za rok na všechny produkty dohromady
• Příspěvek musí být poukázán přímo na účet zaměstnance u instituce (penzijní společnosti, pojišťovny…)
• Pravidlo “60+60” (neplatí pro penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření). Zjednodušeně řečeno, smlouva musí být sjednána alespoň na šedesát měsíců a do dovršení věku 60 let pojištěného. Upozorňujeme, že při předčasném ukončení smlouvy hrozí zaměstnanci dodanění získaných výhod v daňovém přiznání až 10 let nazpět! O podmínkách daňové uznatelnosti konkrétního produktu se doporučujeme informovat přímo u pojišťovny.

Pro daňovou uznatelnost na straně zaměstnavatele platí, že nárok na příspěvek musí být sjednán v pracovní či kolektivní smlouvě nebo stanoven ve vnitřním předpisu zaměstnavatele. V případě jednatelů je nutno nárok stanovit ve smlouvě o výkonu funkce.

Vzdělání a rekvalifikace

U zaměstnance jsou osvobozeny nepeněžní příjmy (placeno zaměstnavatelem přímo na účet vzdělávacího zařízení) za: 1) odborný rozvoj související s předmětem činnosti zaměstnavatele 2) rekvalifikaci dle zákoníku práce. Pokud by vzdělávací kurz nesouvisel s předmětem činnosti zaměstnavatele, bylo by možné příjem také osvobodit, avšak jen za podmínky uhrazení z nedaňových nákladů.

Za odborný rozvoj se dle zákoníku práce považuje:

• zaškolení a zaučení
• odborná praxe absolventů
• prohlubování kvalifikace (udržování, obnovování a průběžné doplňování, kterým se nemění podstata kvalifikace)
• zvyšování kvalifikace (studium, vzdělávání, školení, nebo jiná forma přípravy k dosažení vyššího stupně vzdělání, jestliže jsou v souladu s potřebou zaměstnavatele)

Z hlediska daňové uznatelnosti nákladu u zaměstnavatele je podstatné, aby vzdělávání souviselo s předmětem jeho vykonávané činnosti. Ve strojírenské firmě například nepůjde uznat kurz vyšívání. Naopak kurz angličtiny obchodního zástupce jednajícího se zahraničními partnery nejspíš nebude problém. Pro daňovou uznatelnost není nutné, aby bylo plnění pro zaměstnance v nepeněžní podobě.

Motivační příspěvek pro studenty

O co se vlastně jedná? Jde o příspěvek, který společnost na základě smlouvy/dohody (vzor dohody z MŠMT zde) poskytuje studentovi SŠ či VŠ, připravujícímu se na výkon profese. Motivačním příspěvkem se rozumí: stipendium, příspěvek na: stravování, ubytování, vzdělávání ve vzdělávacích zařízeních související s budoucím výkonem profese, jízdné v hromadné dopravě do místa vzdělávání, pořízení osobních ochranných prostředků a pomůcek poskytovaných nad rámec zvláštních právních předpisů.

U studenta se jedná o zdanitelný příjem. Pokud však nemá jiné zdanitelné příjmy, tak po uplatnění základní slevy na poplatníka nevznikne žádná daňová povinnost. Sociálním a zdravotním odvodům příspěvek nepodléhá, protože student zatím není zaměstnanec společnosti. Daňová uznatelnost na straně poskytovatele příspěvku je zastropována limitem 10.000 Kč měsíčně pro studenty VŠ a 5.000 Kč měsíčně pro ostatní studenty a žáky.

Zákon předpokládá, že po ukončení studia by měl být uzavřen pracovněprávní vztah. Nestanovuje však, na jak dlouho, ani o jaký druh pracovního poměru by se mělo jednat. Není řešena ani situace, kdy tento vztah uzavřen ani nebude. Je však na místě upozornit, že pokud by se pracovněprávní vztah se studentem nakonec neuzavřel nebo uzavřel jen formálně na krátkou dobu, mohlo by být uplatnění motivačního příspěvku v nákladech správcem daně rozporováno. Správce daně by si situaci mohl vyložit tak, že smlouva byla uzavřena pouze formálně a za jediným účelem snížením daňové povinnosti (tzv. zneužití práva).

Benefity jako nedaňový náklad (“pouze” osvobozený příjem zaměstnance)

Příspěvky na kulturu, sport a volný čas

Jedná se o poměrně rozsáhlou škálu benefitů, které pokud jsou hrazeny z nedaňových výdajů, jsou osvobozeným nepeněžním příjmem zaměstnanců či jejich rodinných příslušníků (nejen z hlediska příbuzenského/manželského, ale i třeba dle faktického soužití). Do těchto benefitů konkrétně spadá:

• kulturní akce (vstupenky do kina, divadla, koncerty…)
• sportovní akce (vstupenky na sportovní utkání)
• použití sportovních a tělovýchovných zařízení (pronájem tělocvičny, laser game, posilovna…)
• použití zařízení péče o děti předškolního věku (úhrada školkovného)
• příspěvek na tištěné knihy (včetně obrázkových pro děti)
• poskytnutí rekreace/zájezdu (např. zaplacení zájezdu u CK, proplacení ubytování, dopravy, výletů, prohlídek, skipasů nebo pronájem speciálního vybavení)

Upozorňujeme, že podmínkou pro osvobození je, že plnění musí být nepeněžní. Čili zaměstnanec nemůže dostat peníze na úhradu benefitu. Benefit musí být placený přímo zaměstnavatelem, služební kartou. V poslední době jsou oblíbené také různé druhy předplacených karet, ze kterých mohou zaměstnanci benefity čerpat pouze na ony osvobozené účely. Všechny tyto benefity jsou kumulativně v úhrnu osvobozeny pouze do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období! (pro rok 2025: 23.278 Kč).

Zboží a služby zdravotního charakteru

Zákon tuto kategorii definuje jako “Pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení nebo pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis”. Pod tím si můžeme konkrétně představit úhradu různých rehabilitačních či preventivních zdravotních procedur, příspěvky na vitaminy, úhrada různých očkování či v testování na COVID-19. Dále zde spadá pořízení zdravotnických prostředků, tedy např. zdravotní obuv či dioptrické brýle. Také u těchto benefitů je podmínka, že se musí jednat o nepeněžní plnění a limit průměrné mzdy. Čili zaměstnavatel zboží či službu přímo uhradí, nebo zpětně proplatí na základě dokladu vystaveného na jeho účet.

Zákon umožňuje osvobodit pouze pořízení zboží/služby od zdravotnického zařízení. Je tedy třeba se ujistit, že poskytovatel je registrován v Národním registru poskytovatelů zdravotních služeb. Nemůžeme zaměstnanci osvobodit masáž v kdejakém wellness hotelu, ale výhradně v rámci registrovaného zdravotnického zařízení.