Zaměstnavatelé často přemýšlejí, jak svým zaměstnancům přidat, aniž by na tom byli daňově biti. Zdanění práce je totiž v ČR jedno z nejvyšších na světě. Naštěstí však v zákoně nalezneme několik úlev v podobě osvobození některých zaměstnaneckých benefitů. Ty platí pro pracovníky na DPP i DPČ. Vztahují se i na jednatele společností s r. o., kteří mají nárok na benefit sjednaný ve smlouvě o výkonu funkce.

Benefity můžeme dle daňových dopadů rozdělit do tří kategorií:

1. Daňově uznatelný náklad zaměstnavatele + zdanitelný příjem zaměstnance (daňově stejně nevýhodné, jako zdanění v běžné výplatě – proto se zde těmto benefitům věnovat nebudeme)
2. Daňově uznatelný náklad zaměstnavatele + osvobozený příjem zaměstnance (nejvýhodnější varianta)
3. Daňově neuznatelný náklad zaměstnavatele + osvobozený příjem zaměstnance (o něco méně výhodné, ale pořád menší zdanění, než v běžné výplatě)

Benefity jako daňový náklad (včetně osvobození u zaměstnance)

Příspěvek na stravování (stravenkový paušál, stravenky, závodní stravování)

Osvobození u zaměstnanců je u těchto benefitů zastropováno částkou, vypočtenou jako 70% z horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. Částka je pohyblivá, pro rok 2025 činí 123,90 Kč. Pokud je příspěvek na stravování vyšší, podléhá rozdíl u zaměstnance zdanění. Podmínky pro uplatnění jsou od roku 2024 pro všechny formy příspěvku na stravování stejné:

• zaměstnanec odpracoval v rámci jedné směny/dne alespoň 3 hodiny
• zaměstnanci nevznknul nárok na stravné v rámci cestovních náhrad
• při směně delší než 11 hodin vznikne nárok na osvobození dvojnásobný

Daňová uznatelnost nákladu u zaměstnavatele již žádnému limitu nepodléhá. Pokud má zaměstnanec na příspěvek na stravování nárok dle své pracovní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele či kolektivní smlouvy, je pro zaměstnavatele náklad na něj daňově uznatelný.

Penzijní/Životní

Penzijní připojištění se státním příspěvkem; doplňkové penzijní spoření; penzijní pojištění; pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití; důchodové pojištění. Toto je výčet produktů, na které může zaměstnavatel přispívat, aniž by zaměstnanec musel příjem zdaňovat. Pro osvobození však existují podmínky, které musí tento příspěvek splňovat:

• Maximální výše příspěvku je 50.000 za rok na všechny produkty dohromady
• Příspěvek musí být poukázán přímo na účet zaměstnance u instituce (penzijní společnosti, pojišťovny…)
• Pravidlo “60+60” (neplatí pro penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření). Zjednodušeně řečeno, smlouva musí být sjednána alespoň na šedesát měsíců a do dovršení věku 60 let pojištěného. Upozorňujeme, že při předčasném ukončení smlouvy hrozí zaměstnanci dodanění získaných výhod v daňovém přiznání až 10 let nazpět! O podmínkách daňové uznatelnosti konkrétního produktu se doporučujeme informovat přímo u pojišťovny.

Pro daňovou uznatelnost na straně zaměstnavatele platí, že nárok na příspěvek musí být sjednán v pracovní či kolektivní smlouvě nebo stanoven ve vnitřním předpisu zaměstnavatele. V případě jednatelů je nutno nárok stanovit ve smlouvě o výkonu funkce.

Vzdělání a rekvalifikace

U zaměstnance jsou osvobozeny nepeněžní příjmy (placeno zaměstnavatelem přímo na účet vzdělávacího zařízení) za: 1) odborný rozvoj související s předmětem činnosti zaměstnavatele 2) rekvalifikaci dle zákoníku práce. Pokud by vzdělávací kurz nesouvisel s předmětem činnosti zaměstnavatele, bylo by možné příjem také osvobodit, avšak jen za podmínky uhrazení z nedaňových nákladů.

Za odborný rozvoj se dle zákoníku práce považuje:

• zaškolení a zaučení
• odborná praxe absolventů
• prohlubování kvalifikace (udržování, obnovování a průběžné doplňování, kterým se nemění podstata kvalifikace)
• zvyšování kvalifikace (studium, vzdělávání, školení, nebo jiná forma přípravy k dosažení vyššího stupně vzdělání, jestliže jsou v souladu s potřebou zaměstnavatele)

Z hlediska daňové uznatelnosti nákladu u zaměstnavatele je podstatné, aby vzdělávání souviselo s předmětem jeho vykonávané činnosti. Ve strojírenské firmě například nepůjde uznat kurz vyšívání. Naopak kurz angličtiny obchodního zástupce jednajícího se zahraničními partnery nejspíš nebude problém. Pro daňovou uznatelnost není nutné, aby bylo plnění pro zaměstnance v nepeněžní podobě.

Motivační příspěvek pro studenty

O co se vlastně jedná? Jde o příspěvek, který společnost na základě smlouvy/dohody (vzor dohody z MŠMT zde) poskytuje studentovi SŠ či VŠ, připravujícímu se na výkon profese. Motivačním příspěvkem se rozumí: stipendium, příspěvek na: stravování, ubytování, vzdělávání ve vzdělávacích zařízeních související s budoucím výkonem profese, jízdné v hromadné dopravě do místa vzdělávání, pořízení osobních ochranných prostředků a pomůcek poskytovaných nad rámec zvláštních právních předpisů.

U studenta se jedná o zdanitelný příjem. Pokud však nemá jiné zdanitelné příjmy, tak po uplatnění základní slevy na poplatníka nevznikne žádná daňová povinnost. Sociálním a zdravotním odvodům příspěvek nepodléhá, protože student zatím není zaměstnanec společnosti. Daňová uznatelnost na straně poskytovatele příspěvku je zastropována limitem 10.000 Kč měsíčně pro studenty VŠ a 5.000 Kč měsíčně pro ostatní studenty a žáky.

Zákon předpokládá, že po ukončení studia by měl být uzavřen pracovněprávní vztah. Nestanovuje však, na jak dlouho, ani o jaký druh pracovního poměru by se mělo jednat. Není řešena ani situace, kdy tento vztah uzavřen ani nebude. Je však na místě upozornit, že pokud by se pracovněprávní vztah se studentem nakonec neuzavřel nebo uzavřel jen formálně na krátkou dobu, mohlo by být uplatnění motivačního příspěvku v nákladech správcem daně rozporováno. Správce daně by si situaci mohl vyložit tak, že smlouva byla uzavřena pouze formálně a za jediným účelem snížením daňové povinnosti (tzv. zneužití práva).

Benefity jako nedaňový náklad (“pouze” osvobozený příjem zaměstnance)

Příspěvky na kulturu, sport a volný čas

Jedná se o poměrně rozsáhlou škálu benefitů, které pokud jsou hrazeny z nedaňových výdajů, jsou osvobozeným nepeněžním příjmem zaměstnanců či jejich rodinných příslušníků (nejen z hlediska příbuzenského/manželského, ale i třeba dle faktického soužití). Do těchto benefitů konkrétně spadá:

• kulturní akce (vstupenky do kina, divadla, koncerty…)
• sportovní akce (vstupenky na sportovní utkání)
• použití sportovních a tělovýchovných zařízení (pronájem tělocvičny, laser game, posilovna…)
• použití zařízení péče o děti předškolního věku (úhrada školkovného)
• příspěvek na tištěné knihy (včetně obrázkových pro děti)
• poskytnutí rekreace/zájezdu (např. zaplacení zájezdu u CK, proplacení ubytování, dopravy, výletů, prohlídek, skipasů nebo pronájem speciálního vybavení)

Upozorňujeme, že podmínkou pro osvobození je, že plnění musí být nepeněžní. Čili zaměstnanec nemůže dostat peníze na úhradu benefitu. Benefit musí být placený přímo zaměstnavatelem, služební kartou. V poslední době jsou oblíbené také různé druhy předplacených karet, ze kterých mohou zaměstnanci benefity čerpat pouze na ony osvobozené účely. Všechny tyto benefity jsou kumulativně v úhrnu osvobozeny pouze do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období! (pro rok 2025: 23.278 Kč).

Zboží a služby zdravotního charakteru

Zákon tuto kategorii definuje jako “Pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení nebo pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis”. Pod tím si můžeme konkrétně představit úhradu různých rehabilitačních či preventivních zdravotních procedur, příspěvky na vitaminy, úhrada různých očkování či v testování na COVID-19. Dále zde spadá pořízení zdravotnických prostředků, tedy např. zdravotní obuv či dioptrické brýle. Také u těchto benefitů je podmínka, že se musí jednat o nepeněžní plnění a limit průměrné mzdy. Čili zaměstnavatel zboží či službu přímo uhradí, nebo zpětně proplatí na základě dokladu vystaveného na jeho účet.

Zákon umožňuje osvobodit pouze pořízení zboží/služby od zdravotnického zařízení. Je tedy třeba se ujistit, že poskytovatel je registrován v Národním registru poskytovatelů zdravotních služeb. Nemůžeme zaměstnanci osvobodit masáž v kdejakém wellness hotelu, ale výhradně v rámci registrovaného zdravotnického zařízení.

Od 1. 1. 2022 je možné prostřednictvím této aplikace podávat žádosti o příspěvek na podporu provádění samodběrových testů COVID-19. Žádat mohou nejen zaměstnavatelé za provedené testy na svých zaměstnancích, ale i OSVČ za testy provedené na sobě. Zde přinášíme základní shrnutí podmínek programu:

Jak velký je příspěvek?

• Maximálně 60 Kč včetně DPH za 1 test
• Na jednoho zaměstnance (včetně těch na dohody o provedení práce a pracovní činnosti) lze čerpat příspěvek na nákup maximálně 4 testů za kalendářní měsíc (max. 240 Kč)
• Časový úsek mezi proplácenými testy musí být dlouhý alespoň 7 dní.

Jak zažádat?

Žádost se podává vždy zpětně za předchozí měsíc prostřednictvím této webové aplikace. V aplikaci je třeba vyplnit aktivační kód, který každému zaměstnavateli přišel do datové schránky (pokud nepřišel, zažádejte o něj zde a nemáte-li datovou schránku informujte se o postupu u své zdravotní pojišťovny). Dále je třeba se v aplikaci zaregistrovat. Fyzická osoba zastupující svého zaměstnavatele zvolí své přihlašovací jméno a heslo, které bude následně používat pro vstup do systému.

Pro vyplnění a odeslání samotné žádosti v aplikaci jsou potřeba tyto podklady:

• Evidence testů prováděných na zaměstnancích. Doporučujeme údaje vyplnit do této jednoduché excelovské tabulky, ze které je možné požadovaná data nahrát přímo do aplikace.
• Účetní/daňový doklad za nakoupené testy (test musí být schválený Ministerstvem zdravotnictví)

Které testy nelze vykázat?

• Nelze vykázat více testů, než dle faktury ve skutečnosti zakoupil/aplikoval
• Test za zaměstnance, který nepracuje na jeho pracovišti
• Test za zaměstnance, který po celou dobu trvání programu vykonává práci na home-office
• Test za zaměstnance, kteří prodělali laboratorně potvrzené onemocnění COVID-19, uplynula doba jejich izolace, nejeví žádné příznaky onemocnění COVID-19, a od prvního pozitivního RT-PCR testu nebo POC antigenního testu neuplynulo více než 90 dní.
• Test za zaměstnance, kteří v době testování doložili negativní výsledek RT-PCR testu nebo profesionálně provedeného POC antigenního testu.
• Test za zaměstnance, kteří jsou již očkovaní proti onemocnění COVID-19, pokud od druhé dávky uplynulo již 14 dnů, mají vystavený certifikát Ministerstva zdravotnictví a neprojevují příznaky nemoci.
• Kontrola výše zmíněných podmínek je v kompetenci jednotlivých zdravotních pojišťoven

Pro detailnější informace navštivte oficiální webové stránky programu.

KDO MŮŽE?

Do režimu paušální daně pro rok 2021 může vstoupit OSVČ (dle definice zákonů o důchodovém a veřejném zdravotním pojištění), která:

1. Není plátcem DPH (identifikovanou osobou být může)
2. Není společníkem v.o.s. ani komplementářem k.s.
3. Není dlužníkem v zahájeném insolvenčním řízení
4. Za předchozí rok (2020) její příjmy ze samostatné činnosti nepřesáhly 1.000.000 Kč
5. K 1.1.2021 není zaměstnaná (s výjimkou DPP do 10.000 Kč a DPČ či zaměstnání malého rozsahu do 3.000 Kč, pokud u zaměstnavatele nepodepsala “Prohlášení”)
6. Do 11.1.2021 podá svému správci daně oznámení o vstupu do paušálního režimu

KOMU SE TO VYPLATÍ?

Kromě administrativní úspory nabízí režim paušální daně také úsporu na celkových odvodech. Poplatník v paušálním režimu bude v roce 2021 platit každý měsíc paušální částku 5.469 Kč (65.622 Kč/rok). Tato částka se skládá z: daně 100 Kč, sociálního pojistného 2.976 Kč a zdravotního pojistného 2.393. V porovnání s minimálními možnými odvody je tato částka o 100 Kč vyšší na dani a o 388 Kč vyšší na sociálním pojistném.

Z čistě finančního hlediska se tak vstup do paušálního režimu vyplatí až od určité výše příjmů. V paušálním režimu také poplatník ztrácí nárok na veškeré odpočty a slevy, které mu zákon umožňuje uplatnit ve standartním daňovém přiznání. Jasné pravidlo, komu se paušální daň vyplatí, tak není vůbec jednoduché definovat. Obecně se dá však říci, že paušální daň je tím výhodnější, čím:

• je vyšší příjem
• jsou nižší uplatnitelné výdaje
• méně odpočtů, slev a zvýhodnění může poplatník uplatnit v daňovém přiznání

Ukážeme si to na příkladu OSVČ uplatňující výdaje “procentem z příjmů”, která nemá žádné další příjmy a v přiznání by uplatnila pouze základní slevu na poplatníka (zvýhodnění na děti může např. uplatnit jeho partner/ka):

Z první tabulky je zřejmé:

• OSVČ uplatňující paušální výdaje ve výši 80% (zemědělci a řemeslné živnosti) odvede na paušální dani vždy víc. Začala by šetřit až od částky 1.093.690 Kč, paušální režim je však zastropován částkou 1.000.000 Kč.
• OSVČ s paušálními výdaji 60% (neřemeslné živnosti) zaplatí na paušální dani méně, pokud její příjmy přesáhnou 546.840 Kč.
• OSVČ s paušálními výdaji 40% (ostatní činnosti) zaplatí na paušální dani méně, pokud její příjmy přesáhnou 364.560 Kč.

Druhá tabulka nám ukazuje, že OSVČ s milionovým příjmem a paušálními výdaji ve výši 40% může ušetřit na paušální dani až téměř 125 tisíc Kč! Naopak při 80% výdajích prodělá OSVČ vždy minimálně 3.690 Kč.

JAK VSTOUPIT DO REŽIMU?

Poplatník musí do 11.1.2021 podat na finanční úřad oznámení o vstupu do paušálního režimu. Pro toto oznámení existuje tiskopis a dále Finanční správa vytvořila webovou aplikaci, kterou může poplatník pro tento účel využít. Oznámení už potom není nutné každoročně obnovovat.

POVINNOSTI PO VSTUPU

Měsíční zálohy se platí vždy do 20. dne kalendářního měsíce. Výjimku tvoří záloha za leden, která je splatná až do 20. února (v roce 2021 do 22. února).

V daňovém přiznání za rok 2020 provádí poplatník stejné úpravy jako při ukončení činnosti:

• Uplatňoval-li výdaje procentem: zvýší základ daně o hodnotu neuhrazených pohledávek
• Vedl-li daňovou evidenci: upraví základ daně o hodnotu  pohledávek, dluhů, nespotřebovaných zásob a zůstatky daňových rezerv
• Vedl-li účetnictví: upraví základ daně o zůstatky daňových rezerv a opravných položek, záloh a účtů časového rozlišení

Za rok 2021 už poplatník daňové přiznání ani přehledy na pojišťovny podávat nemusí, pokud nedojde k porušení podmínek režimu a neměl jiné příjmy než z podnikání (viz. dále)

Pokud by měl poplatník v průběhu roku, ve kterém byl v režimu paušální daně, i jiné druhy zdanitelných příjmů (kapitálové, z pronájmu, ostatní) přesahující 15.000 Kč/rok, nerovná se paušální daň konečné dani. V takovém případě by musel podat daňové přiznání, a zálohy, které platil v rámci paušální daně (100 Kč/měsíc), by se mu započítaly jako záloha na konečnou daňovou povinnost.

Poplatník má i v režimu paušální daně evidenční povinnost příjmů a odpisů.

Vláda v souvislosti s dalšími omezeními kvůli pandemi COVID-19 přichází s novými opatřeními pro podporu zasažených podnikatelů:

1) Liberační daňový balíček

Došlo k odpuštění sankcí a úroku z prodlení pro některé daňové subjekty (Více informací zde)

2) Odklad EET na 1.1.2023

Odklad povinnosti evidovat tržby v systému EET se týká všech čtyř vln. Dobrovolně lze tržby evidovat i nadále

3) Prodloužení záruk ČMZRB v programu COVID III

Prodloužení časového horizontu programu a povolení záruk mimo provozních i na investiční úvěry. (Více o programu COVID III zde)

4) Obnovení kompenzačního bonusu pro zavřené obory podnikání (musí projít parlamentem)

Vláda navrhla zákon, kterým by se obnovila podpora 500 Kč/den pro společníky malých s.r.o. a OSVČ, kteří byli zasaženi vládními opateními v době nouzového stavu. Přímá pomoc bude tentokrát výrazně méně plošná než na jaře a více zacílená na podnikatele s činností v bezprostředně uzavřených sektorech ekonomiky.

5) Vyhlášení 2. výzvy programu COVID – Nájemné

Podmínky jsou obdobné jako u první výzvy. Zásadní rozdíl je však v omezení okruhu žadatelů (pouze vyjmenované nejvíce omezené obory podnikání) a ve vypuštění podmínky poskytnutí slevy pronajimatelem. (Více o programu COVID – Nájemné zde)

Vláda vyslyšela výzvy podnikatelů, účetních a daňových poradců a schválila možnost podání daňového přiznání pro daň z příjmů až do 18.8.2020.

Stalo se tak v rámci třetího liberačního balíčku ke koronavirové krizi. Zákonné termíny (1.4./1.7.) pro podání přiznání sice zůstávají zachovány, ale poplatníkům budou odpuštěny veškeré sankce za pozdní podání i odvedení daně. Upozorňujeme však, že pokud by se však poplatník s podáním přiznání či platbou daně zpozdil, byť o jediný den, budou se veškeré sankce z prodlení počítat již od původního zákonného termínu (1.4./1.7.).