Aktualizováno k 1.1.2025

Zaměstnavatelé často přemýšlejí, jak svým zaměstnancům přidat, aniž by na tom byli daňově biti. Zdanění práce je totiž v ČR jedno z nejvyšších na světě. Naštěstí však v zákoně nalezneme několik úlev v podobě osvobození některých zaměstnaneckých benefitů. Ty platí pro pracovníky na DPP i DPČ. Vztahují se i na jednatele společností s r. o., kteří mají nárok na benefit sjednaný ve smlouvě o výkonu funkce.

Benefity můžeme dle daňových dopadů rozdělit do tří kategorií:

1. Daňově uznatelný náklad zaměstnavatele + zdanitelný příjem zaměstnance (daňově stejně nevýhodné, jako zdanění v běžné výplatě – proto se zde těmto benefitům věnovat nebudeme)
2. Daňově uznatelný náklad zaměstnavatele + osvobozený příjem zaměstnance (nejvýhodnější varianta)
3. Daňově neuznatelný náklad zaměstnavatele + osvobozený příjem zaměstnance (o něco méně výhodné, ale pořád menší zdanění, než v běžné výplatě)

Benefity jako daňový náklad (včetně osvobození u zaměstnance)

Příspěvek na stravování (stravenkový paušál, stravenky, závodní stravování)

Osvobození u zaměstnanců je u těchto benefitů zastropováno částkou, vypočtenou jako 70% z horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. Částka je pohyblivá, pro rok 2025 činí 123,90 Kč. Pokud je příspěvek na stravování vyšší, podléhá rozdíl u zaměstnance zdanění. Podmínky pro uplatnění jsou od roku 2024 pro všechny formy příspěvku na stravování stejné:

• zaměstnanec odpracoval v rámci jedné směny/dne alespoň 3 hodiny
• zaměstnanci nevznknul nárok na stravné v rámci cestovních náhrad
• při směně delší než 11 hodin vznikne nárok na osvobození dvojnásobný

Daňová uznatelnost nákladu u zaměstnavatele již žádnému limitu nepodléhá. Pokud má zaměstnanec na příspěvek na stravování nárok dle své pracovní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele či kolektivní smlouvy, je pro zaměstnavatele náklad na něj daňově uznatelný.

Penzijní/Životní

Penzijní připojištění se státním příspěvkem; doplňkové penzijní spoření; penzijní pojištění; pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití; důchodové pojištění. Toto je výčet produktů, na které může zaměstnavatel přispívat, aniž by zaměstnanec musel příjem zdaňovat. Pro osvobození však existují podmínky, které musí tento příspěvek splňovat:

• Maximální výše příspěvku je 50.000 za rok na všechny produkty dohromady
• Příspěvek musí být poukázán přímo na účet zaměstnance u instituce (penzijní společnosti, pojišťovny…)
• Pravidlo “60+60” (neplatí pro penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření). Zjednodušeně řečeno, smlouva musí být sjednána alespoň na šedesát měsíců a do dovršení věku 60 let pojištěného. Upozorňujeme, že při předčasném ukončení smlouvy hrozí zaměstnanci dodanění získaných výhod v daňovém přiznání až 10 let nazpět! O podmínkách daňové uznatelnosti konkrétního produktu se doporučujeme informovat přímo u pojišťovny.

Pro daňovou uznatelnost na straně zaměstnavatele platí, že nárok na příspěvek musí být sjednán v pracovní či kolektivní smlouvě nebo stanoven ve vnitřním předpisu zaměstnavatele. V případě jednatelů je nutno nárok stanovit ve smlouvě o výkonu funkce.

Vzdělání a rekvalifikace

U zaměstnance jsou osvobozeny nepeněžní příjmy (placeno zaměstnavatelem přímo na účet vzdělávacího zařízení) za: 1) odborný rozvoj související s předmětem činnosti zaměstnavatele 2) rekvalifikaci dle zákoníku práce. Pokud by vzdělávací kurz nesouvisel s předmětem činnosti zaměstnavatele, bylo by možné příjem také osvobodit, avšak jen za podmínky uhrazení z nedaňových nákladů.

Za odborný rozvoj se dle zákoníku práce považuje:

• zaškolení a zaučení
• odborná praxe absolventů
• prohlubování kvalifikace (udržování, obnovování a průběžné doplňování, kterým se nemění podstata kvalifikace)
• zvyšování kvalifikace (studium, vzdělávání, školení, nebo jiná forma přípravy k dosažení vyššího stupně vzdělání, jestliže jsou v souladu s potřebou zaměstnavatele)

Z hlediska daňové uznatelnosti nákladu u zaměstnavatele je podstatné, aby vzdělávání souviselo s předmětem jeho vykonávané činnosti. Ve strojírenské firmě například nepůjde uznat kurz vyšívání. Naopak kurz angličtiny obchodního zástupce jednajícího se zahraničními partnery nejspíš nebude problém. Pro daňovou uznatelnost není nutné, aby bylo plnění pro zaměstnance v nepeněžní podobě.

Motivační příspěvek pro studenty

O co se vlastně jedná? Jde o příspěvek, který společnost na základě smlouvy/dohody (vzor dohody z MŠMT zde) poskytuje studentovi SŠ či VŠ, připravujícímu se na výkon profese. Motivačním příspěvkem se rozumí: stipendium, příspěvek na: stravování, ubytování, vzdělávání ve vzdělávacích zařízeních související s budoucím výkonem profese, jízdné v hromadné dopravě do místa vzdělávání, pořízení osobních ochranných prostředků a pomůcek poskytovaných nad rámec zvláštních právních předpisů.

U studenta se jedná o zdanitelný příjem. Pokud však nemá jiné zdanitelné příjmy, tak po uplatnění základní slevy na poplatníka nevznikne žádná daňová povinnost. Sociálním a zdravotním odvodům příspěvek nepodléhá, protože student zatím není zaměstnanec společnosti. Daňová uznatelnost na straně poskytovatele příspěvku je zastropována limitem 10.000 Kč měsíčně pro studenty VŠ a 5.000 Kč měsíčně pro ostatní studenty a žáky.

Zákon předpokládá, že po ukončení studia by měl být uzavřen pracovněprávní vztah. Nestanovuje však, na jak dlouho, ani o jaký druh pracovního poměru by se mělo jednat. Není řešena ani situace, kdy tento vztah uzavřen ani nebude. Je však na místě upozornit, že pokud by se pracovněprávní vztah se studentem nakonec neuzavřel nebo uzavřel jen formálně na krátkou dobu, mohlo by být uplatnění motivačního příspěvku v nákladech správcem daně rozporováno. Správce daně by si situaci mohl vyložit tak, že smlouva byla uzavřena pouze formálně a za jediným účelem snížením daňové povinnosti (tzv. zneužití práva).

Benefity jako nedaňový náklad (“pouze” osvobozený příjem zaměstnance)

Příspěvky na kulturu, sport a volný čas

Jedná se o poměrně rozsáhlou škálu benefitů, které pokud jsou hrazeny z nedaňových výdajů, jsou osvobozeným nepeněžním příjmem zaměstnanců či jejich rodinných příslušníků (nejen z hlediska příbuzenského/manželského, ale i třeba dle faktického soužití). Do těchto benefitů konkrétně spadá:

• kulturní akce (vstupenky do kina, divadla, koncerty…)
• sportovní akce (vstupenky na sportovní utkání)
• použití sportovních a tělovýchovných zařízení (pronájem tělocvičny, laser game, posilovna…)
• použití zařízení péče o děti předškolního věku (úhrada školkovného)
• příspěvek na tištěné knihy (včetně obrázkových pro děti)
• poskytnutí rekreace/zájezdu (např. zaplacení zájezdu u CK, proplacení ubytování, dopravy, výletů, prohlídek, skipasů nebo pronájem speciálního vybavení)

Upozorňujeme, že podmínkou pro osvobození je, že plnění musí být nepeněžní. Čili zaměstnanec nemůže dostat peníze na úhradu benefitu. Benefit musí být placený přímo zaměstnavatelem, služební kartou. V poslední době jsou oblíbené také různé druhy předplacených karet, ze kterých mohou zaměstnanci benefity čerpat pouze na ony osvobozené účely. Všechny tyto benefity jsou kumulativně v úhrnu osvobozeny pouze do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období! (pro rok 2025: 23.278 Kč).

Zboží a služby zdravotního charakteru

Zákon tuto kategorii definuje jako “Pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení nebo pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis”. Pod tím si můžeme konkrétně představit úhradu různých rehabilitačních či preventivních zdravotních procedur, příspěvky na vitaminy, úhrada různých očkování či v testování na COVID-19. Dále zde spadá pořízení zdravotnických prostředků, tedy např. zdravotní obuv či dioptrické brýle. Také u těchto benefitů je podmínka, že se musí jednat o nepeněžní plnění a limit průměrné mzdy. Čili zaměstnavatel zboží či službu přímo uhradí, nebo zpětně proplatí na základě dokladu vystaveného na jeho účet.

Zákon umožňuje osvobodit pouze pořízení zboží/služby od zdravotnického zařízení. Je tedy třeba se ujistit, že poskytovatel je registrován v Národním registru poskytovatelů zdravotních služeb. Nemůžeme zaměstnanci osvobodit masáž v kdejakém wellness hotelu, ale výhradně v rámci registrovaného zdravotnického zařízení.